23. srpna 2020 · Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Romantická Kamenice · Categories: Příběhy z Kytlicka

Malebná říčka, pramenící kousek nad Hraničním rybníkem u Kytlic. Na počátku své pouti pod Jelení skálou, je to malinká stružka u níž před lety (2004) zapíchl v jednom seriálu o řekách herec Luděk Munzar tabulku s jejím jménem a navrch dal hrníček, pozornost České televize. Cestou do Kytlic posbírá několik kratších pramenů a společně splynou v Hraničním rybníku. Ten vznikl při stavbě cesty na Novou Huť sypanou hrází někdy na konci 18. století a měl zde být i hamr poháněný vodou. Přelivem na západním konci se vydává na svou pouť do Hřenska již jako Kamenice. Kde ČT objevila název Děčínská Kamenice netuším. Tím spíše, že do Hřenska přitéká z jiného směru a o Děčín ani nebrnkne. Na některých mapách se objevuje i pomístní název Falknovská Kamenice, což by vzhledem k našemu Falknovu dávalo smysl. Nechme však tyto nejasnosti jiným hlavám, víme, že se jedná o stále stejnou vodu. Ale to se již objevují mostky i mosty Kytlic (dříve, před sloučením, hranice s Dolním Falknovem) a o kus dál po opuštění Mlýnů, opět nerušeně pokračuje k České Kamenici. Na zdejší poměry dalšími přítoky docela zmohutněla, místy i do několikametrové šíře. I vody je více, někdy až po kolena. Dříve se odtud plavilo dřevo. Někdy se jako pořádná ženská naštve a je po romantice. Posbírá všechny stružky a potůčky a společně vyrazí zjednat pořádek. Bere sebou vše co jí stojí v cestě. Podle starých fotografií i novodobých zážitků začínala občas plenit již v Kytlicích, ale v cíli své bouřlivé cesty, po vypláchnutí soutěsek od všeho, co tam natahali lidé, vletí do Hřenska. Tam to bývá mazec! Dále se proto budeme věnovat povodním, tedy dobám, kdy často jde o životy a značné škody.

Podle historických pramenů zažila tato malá obec na břehu Labe, středověké důležité překladiště nejrůznějšího zboží, od roku 1501 na ničivých 30 povodní způsobených Kamenicí. Při své cestě občas cvičně sebrala pár domů v České Kamenici, trhala jezy, brala mosty, podemlela skály. Boží dopuštění! Po romantické říčce od Kytlic ani stopa. V těchto apokalyptických časech se Labe plnilo, možná k radosti našich německých sousedů, spoustou věcí, za které by jinak platili. Hotové i rozestavěné nákladní čluny, dřevo pro vývoz, obilí, sklo. Nutno ovšem říci, že likvidace všeho ostatního, co k nim voda přinesla, včetně jejich vlastních škod, dávala rovněž zabrat. Přidáme-li ještě starší záznamy o povodních na Labi (od roku 939 – 2013), dojdeme k počtu 131. Kamenice, kde mohla, tam „pomohla“. Kupodivu největší povodeň naší doby ze srpna 2002, kterou byly zasaženy skoro celé Čechy, ji nechala v klidu. Naše severní část byla ušetřena. Hladina Labe se v Děčíně usadila na jedenácti metrech! Městem pluly utržené čluny, sto kilometrů před Berlínem, se konečně podařilo odchytit Gastona, lachtana z pražské ZOO, který bohužel zakrátko zahynul vyčerpáním, při odstřelu jednoho z člunů zahynul divák na břehu, zasažený střepinou. Obce podél řek volaly o pomoc, v Těchlovicích na pravé straně řeky, se usadil jeden z nákladních člunů přímo na hlavní silnici k Děčínu. Po opadnutí hladiny Labe zůstaly všude spousty nepořádku, plné žumpy a zatopené sklepy, znemožňující užívání domů. Obce zoufale sháněly hasiče, čerpadla a sací vozy. Fekálních a čerpací vozidla byla na roztrhání. Tehdy Kytlice zapůjčily Těchlovickým svůj fekální vůz Praga V3S s plnou nádrží. Na účet obce převedly dvacet tisíc na jeho provoz. Těchlovice byly mimo jiné vybrány i proto, že zde příbuzní vychovávali tři děti naší obyvatelky, odebrané sociálkou. Při našem příjezdu, s Láďou Melničákem za volantem fekálu, byl již ocelový člun natolik rozřezán, že se mohlo projíždět. Tehdejší starostka paní Hýlová vůz po dvou měsících služby s velkými díky v pořádku vrátila.

Nic podobného, tady neznajíc, sledovali Kytličtí o osm let později 7. srpna 2010 ráno rychle se plnící koryto té naší říčky. Po nočních prudkých deštích nahoře na severu Čech, začala mohutnět, doposud neznámé přívalové lijáky napojily i všechny potůčky a přítoky. Vlaky se urychleně vracely do bezpečí výchozích stanic. Voda, kterou již rozmáčená země nepřijímala, byla téměř všude. Na silnici, v kolejišti, na loukách, zlikvidovala most u Olivína a hnala se na Českou Kamenici. Ve Mlýnech neodolala ani železniční trať. Odpoledne byl již klid a do rána byla voda pryč. Druhý den, nebýt škod, jako by se nic nestalo. Letní slunce opět svítilo, houbaři vyráželi do lesa, na druhé straně silnice lidé zjišťovali, co jim voda vzala nebo přinesla. Pro změnu čerpali vodu ze sklepů oni. Ale to již dorazili na pomoc s výkonnými čerpadly hasiči z Teplic. A zase to byla ta malá neškodná říčka. Vlaková doprava se zastavila. Trať čekala na kompletní obnovu až do příštího roku, což se v zimě nesmírně zamlouvalo běžkařům, vyrážejícím z Jedlové. Pro lepší představu doporučuji shlédnout přiložené video.

 

červenec 1897

červen 1926

 

srpen 2010







 

E. Sedláček 2020 text a foto, archiv obce Těchlovice,

videa E. Sedláček (oba), H. Slavíčková

Romantická Kamenice

od ES Čas k přečtení: 4 min