23. srpna 2018 · Komentáře nejsou povolené u textu s názvem F. X. M. ZIPPE – PAMĚTNÍ DESKA · Categories: Příběhy z Kytlicka

Počátkem letošního roku se ve vstupním schodišti Obecního domu v Kytlicích objevila Pamětní deska Františka Xavera Maxmiliána Zippe, zakladatele vědecké mineralogie a geologie v českýc zemích, rodáka z Dolního Falknova. Více se o významném vědci dozvíte na panelu pomníku vedle občerstvení U ZLATOKOPA, místě narození.  A ještě více napoví internet. Přesto připomeňme něco málo z jeho života:         

            Do školy chodil malý František ve Falknově, kousek pod kostelem, v blízkosti pivovarských sklepů. Tento roubený dům s čp. 10 již nestojí, dnes je v místě malé parkoviště a boží muka. Již jako kluka jej uchvátila různost kamenů nacházených po okolí, začal je sbírat, třídit a studovat. Tento koníček, jak víme přerostl v celoživotní poslání. Po nezbytných studiích v Drážďanech a Praze byl jmenován profesorem přírodopisu. Při zakládání Musea království českého, později Národního, se stal prvním kustodem a jím shromážděné nerosty se stávají základem sbírek.  V roce 1849 otevírá báňskou akademii v Příbrami a stává se jejím prvním ředitelem. Obdržel řadu ocenění a vyznamenání u nás i ve světě, včetně doktorátu Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze a titulu c.k. vládního rady. Posléze odchází do Vídně jako profesor mineralogie na vídeňské univerzitě. Pro svou rodnou obec založil a vedl dvě podpůrné nadace, z nich jedna byla určena nadaným dětem z chudých rodin, druhá dotovala falknovského učitele. V roce 1863 ve Vídni umírá. Pohřben je  na hřbitově St. Marx  nedaleko Mozarta a jiných velikánů.  Obdoba našeho Slavína na Vyšehradu.  

           

            Rodný dům nedokázal přežít socialistickou „péči“ o lehce nabytý majetek odsunutých Němců a v roce 1963, tedy sto let po jeho smrti, podléhá demolici. S ním zmizela i malá mosazná tabulka umístěná u vchodu, připomínající sté výročí jeho narození. Za slavným rodákem a vědcem světového významu se „zavřela voda“. O jeho existenci vědí jen odborné kruhy a historici. Poválečné pohraničí se pozvolna oživovalo lidmi odevšad s úplně jinými starostmi a tak až v roce  1995 vyrostl na místě rodného domu, hostince a rychty z iniciativy tehdejšího starosty Emila Sedláčka  a výtvarníka Jiřího Wagnera prostý pomník se syenitovým blokem z rožanského lomu, připomínající jeho existenci a profesi.

 

            Několik informací k samotné Pamětní desce: Připravena byla od minulého roku s tím, že bude slavnostně odhalena při konání letošní poutě, shodou náhod k 155. výročí úmrtí tohoto významného rodáka. Kulaté výročí by jistě bylo vhodnější, bohužel to  nikoho dříve nenapadlo, včetně mne. V důsledku jiných obecních úkolů, především přípravě na klání o prestižní titul Vesnice roku, však k tomuto slavnostnímu aktu nedošlo a tak vstoupila do života obce stejně nenápadně,  jak tomu bylo v případě pomníku  U Zlatokopa v roce 2005.

            Národní muzeum v Praze nám s žádostí o souhlas vyšlo velice ochotně vstříc a se souhlasem generálního ředitele PhDr. Michala Lukeše poskytlo fotografie busty profesora Zippeho od sochaře Bohumila Vlčka (1862-1928) jako vzoru. Návrh desky zpracoval E. Sedláček, radami nezištně přispěl i pražský akademický sochař  Antonín Kašpar, u kterého je busta po dobu rekonstrukce  NM uložena. Vedení obce se k návrhu na pořízení Pamětní desky rovněž vyjádřilo velice vstřícně, včetně úhrady nutných nákladů.  Zhotovení reliéfu bylo zadáno  MgrA. Petru Stachovi ze SUŠS v Kamenickém Šenově.  Zakrátko byla Pamětní deska  na světě.

            V mezičase byla oslovena i okolní muzea, jmenovitě Děčín, Ústí nad Labem, Česká Lípa, Liberec s dotazem, zda je prof. Zippemu věnována někde nějaká mineralogická expozice nebo jakákoliv pozornost. K mému překvapení  nikde nic! Pouze muzeum v Ústí nad Labem se pochlubilo dvěma minerály, které Zippe objevil. Pobavil jsem se nad dotazem z Liberce, který mi připomněl prastarý vtip, kdy policista zastaví řidiče v zákazu vjezdu s otázkou, jestli zná dopravní značky. “Co byste potřeboval vědět?“ táže se řidič. Stejná otázka mi přišla z Liberce.  No, možná je to způsobeno polohou našich obcí, kdy se zmítaly na hranici panství pánů Berků z Dubé a Kinských. Jednou tak, podruhé naopak. Skutečností však zůstává, že pan profesor zůstal uprostřed třenic jaksi bezprizorní, do dnešních dnů pro okolní regionální muzea nezajímavý, či zapomenutý. Připomínán je pouze Národním muzeem a rodnou obcí. Proto je i tato Pamětní deska na místě, které si právem zaslouží. Obecní dům Kytlice je přece bývalá škola i když jiná než kterou navštěvoval.  Chtělo by se říci: vítejte doma pane profesore.

Pořad České televize https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10169539755-dvaasedmdesat-jmen-ceske-historie/209572232200022-frantisek-xaver-maxmilian-zippe

 

Emil Sedláček st.

F. X. M. ZIPPE – PAMĚTNÍ DESKA

od ES Čas k přečtení: 4 min