Na večer v neděli 25. února připadlo výročí tzv. Vítězného února a je asi dobrou připomínkou této neblahé události, když se uspořádá akce, která oslaví ty, kteří pevně stáli na druhé straně barikády, abychom užili oblíbené rčení našich soudruhů, tentokrát s opačným hodnotícím znaménkem. Mezinárodní projekt proti totalitě MENE TEKEL si tento večer vybral k tomu aby spolu s ministerstvem kultury udělil čestné ocenění Dáma české kultury a Rytíř české kultury. (Vzhledem k notorické nekulturnosti komunistického režimu lze i tady nacházet symboliku.)  A tím končí oficiální část informace, kdo lační po bližších informacích, nechť si je vyhledá na internetu. My v Kytlicích se už budeme jenom radovat – máme Rytířku! Titul byl udělen naší milé sousedce.

(foto: zdroj Facebook)

        Že čestná občanka Kytlic paní Helena Albertová je pravou dámou, potvrdí jistě každý, kdo měl tu čest se s ní potkat na koupališti, cyklistických stezkách, U zlatokopa nebo v Duze, od nedělního večera je oficiálně také Dámou  (oslovení rytířka ale zní mile archaicky a lépe se hodí k Helenině noblese a jí zastávanému postu principálky živých herců z libosti i pimprlat), říkejme tedy raději Rytířkou české kultury.

       Sláva se odehrávala ve Vinohradském divadle a zněly sborové zpěvy, řečnil pan ministr a velebily se zásluhy.V hledišti zasedla také početná skupina poutníků z Kytlic, kteří ale během večera znervózněli, dobře totiž znali ostražitý vztah oslavenkyně k oficialitám všeho druhu a vysílali k bohům prosby o vysvobození své principálky z osidel obřadnosti a jejich modlitby nebyly oslyšeny.

       Umky (jak si naši obrozenští předkové počeštili Apollónovu družinu) přece neopouštějí své kněžky.  Před vnitřním zrakem každého kytlického zasvěcence se odehrála scéna spojující vznešenost homérského Řecka s kouzelným světem slovanských pohádek. Viděli jsme chrám na vrcholu Parnasu, kde zasedá   Apollón obklopený skvělý průvodem Múz a satyrů; když k němu dolehnou žádosti pozemšťanů, obrací se k Múze komedie se slovy “sestřičko Thálie, ujmi se vlády“. Čtveračivá dívka chápavě přikývne a na  jeviště někdejšího divadla československé armády sešle zlaté nůžky – nebeský nástroj přestřihne nit souvislostí a moderující Otakar Brousek ml. zmateně osloví Helenu, přicházející převzít ocenění,  jako spisovatelku Zoru Dvořákovou. Hledištěm se rozlehl úlevný smích, na který Helena geniálně navázala brilantním krátkým projevem. Věřím, že po zbytek večera byl každý přípitek provázen děkovnou úlitbou bohům.

 

Hlavy kytlických ochotníků i pimprlat  se sklánějí před svou rytířskou principálkou a volají: DLOUHO ŽIVA BUĎ: UMÉNÍ KE ZDARU, VLASTI KU PROSPĚCHU A PŘÁTELŮM KU RADOSTI!

 

Jiří Rak

 
 

Helena Albertová – Kytlická čestná občanka a rytířka

od ES Čas k přečtení: 2 min