04. září 2013 · Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Hodinový hoteliér opět v Činoherním klubu. · Categories: Divadlo

V neděli 22.září se Kytlický ochotnický spolek již podruhé představí na scéně legendárního pražského Činoherního klubu. Je nám velkou ctí, že jsme byli do „Činoheráku“ opět pozváni, tentokrát nakladatelstvím Akropolis, které vydává knihu „Hodinový hoteliér (a jiné hry)“ – soubor divadelních her Pavla Landovského. Zúčastní se i sám autor Pavel Landovský. Naše dvanácté představení „Hodinového hoteliéra“ je skoro vyprodané, pro ty kdo by měli ještě zájem o lístky je rezervace možná na:

http://vstupenky.cinoherniklub.cz/sal.php?jazyk=1&prdID=1761

Divadelní a filmový herec Pavel Landovský se v 60. letech prosadil také jako komediograf – legendární se stala inscenace jeho hry Hodinový hoteliér, kterou roku 1969 nastudoval v Činoherním klubu Evald Schorm s Oldřichem Novým, Miroslavem Homolou, Janou Břežkovou a Františkem Husákem. CK1

V neděli 22. září bude Pavel Landovský přítomný v Činoherním klubu hned trojnásobně: nejdříve Kytlický ochotnický spolek zahraje HODINOVÉHO HOTELIÉRA (v režii Heleny Albertové), následovat bude slavnostní křest knihy Hodinový hoteliér a jiné hry (vydává nakladatelství AKROPOLIS) a jako třetí část programu je naplánována beseda s autorem zakončená autogramiádou! „Svazek Landovského her je prvním souborným vydáním jeho dramatického díla, které je literárně pozoruhodné, ale veřejnosti nedostupné a prakticky neznámé. Jsme proto rádi, že se čtenáři konečně mohou setkat s originálními příběhy a svérázným humorem všech Landovského her: Případu pro vesnického policajta, Hodinového hoteliéra, Supermanky, Noční linky, Objížďky, Sanitární noci, Arestu a i zatím poslední hry Protentokrát zbohatnem.“ „Pavel Landovský je kulturní fenomén. Mám samozřejmě na mysli českou kulturu, a to přes to či právě proto, čím je jiný než ‘typicky český’: je jiný v tom, jak je nečesky bezprostředně citový a citlivý, ba dokonce bouřlivě emocionální, těžko udržitelný v mezích, nenormalizovatelný (ne náhodou musel také Česko za normalizace nakonec opustit). Ta bezprostřední citovost a citlivost, schopnost okamžité reakce, či spíše neschopnost bezprostřední reakci zadržet, ho předurčila k tomu, aby byl hercem. Nikoli hercem kdekoli a kdykoli, ale hercem Činoherního klubu a české nové filmové vlny. Hercem a vůbec osobností 60. let, které u nás trvaly tak krátce a které se díky němu jen občas připomenou, ačkoli je strašně zapotřebí, aby byly co nejdéle a nejsilněji přítomné právě v době všeobecného kalkulu, ve které darebáctví není vančurovsky krásné, ale přízemně odporné a odporně přízemní.“ Jaroslav Vostrý v knize Heleny Albertové a Pavla Landovského LANĎÁK

CK2

Hodinový hoteliér opět v Činoherním klubu.

od ES Čas k přečtení: 2 min