14. srpna 2013 · Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Směr Magdeburg · Categories: Ostatní

Budík zaječel o půl čtvrté. Kdy jsem naposledy takto vstával? Hygiena, připravený balíček na cestu a před pátou již stojím před penzionem Pošta ve Varvažově. S krátkým zpožděním přijíždí od Teplic i zánovní kamion MAN s mým dnešním hostitelem. Nasedám a vyrážíme směr Magdeburg.Snímek 127 Za zády máme přes 27 tun pšenice. Najíždíme na D 8, provoz je zatím slabý, sem tam osobák, spíše však kamiony. Ty obecně vyráží brzy ráno. Režim je tvrdý, jako všude jinde. Po čtyřech hodinách 45 minut pauza, po devíti hodinách celkového součtu odjetého času konec. Dál ani metr. Třeba i pár minut před cílem. Satelit hlídá spolehlivě, každé vybočení je monitorováno. Provoz na německé dálnici A 14 pozvolna houstne zejména před Lipskem. To již nás kamioňáků je slušné množství. Mnohé můj hostitel Roman R. zdraví vysílačkou, mnozí mají i stejný náklad. Obdivuji okolí dálnice z místa spolujezdce ve dvou metrech nad silnicí, což normální řidič osobního auta nikdy spatřit nemůže. Krásná údolí, vesnice okolo i řeky. Jiný je i pohled na spěchající řidiče všeho možného, drobné řemeslníky se svými náklaďáčky a štaflemi, občas se proplete motocyklista. Naše maximální rychlost 80 km/hodinu, opět hlídaná satelitním okem, nás i ostatní kamiony seřadila do pravého pruhu, provoz je krásně plynulý. Za čtyři hodiny nás vítá Magdeburg. Kolem celého města je několikakilometrový obchvat, takže jsem z něj neviděl ani věžičku. Snímek 116Zato obrovská sila na obilí a řepku, nový vodní kanál pro nákladní lodě a plně automatizovaný provoz nakládky a vykládky bez lidské síly je úchvatný. Jediné dvě ženy někde v patře hlídají v laboratoři kvalitu obilnin a pak se smlouvá cena, někdy se i náklad veze zpět. Obchod je obchod. A nekonečný proud dalších kamionů z Česka, Polska, Slovenska, Německa. Mnohé již známe z dálnice.

Náš náklad je přijat bez připomínek. Ty měl naopak jakýsi starší muž v montérkách, na kterého jsem narazil vždy, když jsem něco fotografoval. Nakonec jsem prohlásil, že tam stejně nemám baterky a Roman mě nahnal do kabiny se zákazem vylézt. Zpáteční náklad se veze z Bernburgu, což je asi 80 km zpátky. Sůl. Snímek 123Tam odjíždíme ve 14,00 hod. Po cestě se od Romana dozvídám něco podrobností, zbytek dodal po návratu internet.Bernburg je staré historické město založené v místě naleziště kamenné soli. Ta se od roku 1899 těží ve velkém hlubinným způsobem, což dotvrzují i těžní věže, známé i u nás v uhelných dolech. Opět dlouhá řada kamionů, opět již staří známí. Do toho nakládka vagonů. Sůl, sůl, sůl. Do celého světa. V krabičkách do kuchyně, v pytlících i pytlích na paletách, v textilních žocích. A volně sypaná do van kamionů. Německo, Česko, Slováci, Polsko… Náš náklad, 25 tun jede do prachatické Správy silnic. Jedeme domů. industrieminerale_salz_grPo nám cestě připravím pár sendvičů, což si Roman pochvaluje, nemusí stavět. Kilometry ubíhají a kolébají ke spánku. Když přijdu k sobě, máme prý půl hodiny do Varvažova. Najednou se kamiony zastavují, stojí i dobré dva kilometry před námi, kam až je vidět. Vysílačky oživují a hledá se příčina. Někde vpředu je dálnice svedena do jednoho pruhu. Stojíme a osobní vozy v levém pruhu pokračují v jízdě. Kamioňáci klejí. O nějakém zipování nemají Němci ani potuchy. Kdyby se začali řadit u prvního upozornění, mohlo by se s malým zpomalením pokračovat v jízdě. Takhle se cpou až k místu, kde je pruh uzavřen a dožadují se nekompromisně vjezdu mezi kamiony. Prý je pouštět musí. Po skoro hodině šourání okolo místa, kde se bagr hrabe ve stráni nad odstavným pruhem jsme v normálním tempu . Ve Varvažově vysedám s novými zážitky a především s novým pohledem na tuhle zvláštní tuláckou, ohleduplnou a solidární kavalerii. Potkáváme je denně, denně je kritizujeme. Ale i díky jim máme na pultech obchodů vše co potřebujeme a chceme. Děkuji i Romanovi.

text: Emil Sedláček st.

 

Směr Magdeburg

od ES Čas k přečtení: 3 min